Během své profesionální kariéry je Alana Haim známá tím, že vystupuje po boku svých dvou sester v jejich hitové kapele Haim. Vše se však změnilo, když její dlouholetý přítel, režisér Paul Thomas Anderson, poslal Alaně scénář s postavou nesoucí její vlastní jméno a požádal ji, aby hodila klobouk do hereckého ringu. Právě tak se z nyní třicetileté hudebnice stala multihyphenate, která ohromila filmový průmysl svým debutem v Licorice Pizza. Pro výroční vydání W 's Best Performances Haim vysvětluje nástroje, které jí pomohly projít jejím prvním filmovým natáčením (alkohol a toaletní papír) a nekontrolovatelnou reakci, kterou musela při prvním setkání s hercem Bradleym Cooperem.
Jak jste původně získali roli v Licorice Pizza?
Poté, co jsem s Paulem několikrát pracoval, myslím, že se pod vousy zmínil: „Uvedu tě do filmu,“a já jsem byl spokojený s extra, prací pro PA, s čímkoli. Pak jsem byl v Londýně a byl jsem velmi zpožděný. Tento e-mail jsem dostal od Paula Thomase Andersona. Byl to scénář a jedna z postav se jmenovala Alana. Okamžitě jsem se vyděsil, protože Paul používal mé jméno. Byl jsem spokojený s použitým názvem. Myslím, že jsem to ten večer četla třikrát. Zavolala jsem mu a rozplývala se nad tím. A zeptal se, jestli chci hrát Alana Kanea. Samozřejmě jsem řekl ano. A pak hned po mnězavěsil telefon, vyděsil jsem se a zeptal se sám sebe: "Do čeho jsem se to dostal?"
Jak ses cítil první den natáčení?
Cítil jsem snad všechny emoce, které jsi kdy v životě mohl mít. V podstatě jsem nikdy nebyl na natáčení filmu. Byl jsem na hudebním videu. Takže jsem byl velmi nervózní a nikdo mi vlastně neřekl nic, co se ten den dělo. Slyšeli jsme, že by se mohl objevit Bradley Cooper, a na natáčení nastal úplný chaos. Jen jsem měl pocit, že se svět velmi rychle točil. A pak bylo najednou ticho. Nikdo se nehýbal. Všichni se vyčistili. Paul poprvé nazval „Akce“a Bradley Cooper šel ke mně a Cooperovi jako Jon Peters. Nebojím se říct, že jsem se trochu počůral do kalhot. A jsem na to hrdý.
Jaké to bylo hrát opilý na scéně, když jsi v bikinách?
Paul neví, ale možná jsem si dal doušek alkoholu. Tak mu to neříkej. Myslím, že moje nejoblíbenější část na těch bikinách byla, že jsem konečně měla velká prsa. Musel jsem do té podprsenky nacpat tolik toaletního papíru, připadal jsem si jako na střední škole a podíval jsem se na sebe a řekl jsem si: "Ach můj bože, konečně se to stalo. Konečně se to stalo. Stalo se mi to v těchto kokosových bikinách." Neuvědomil jsem si, že jak den šel, toaletní papír začal přicházet. To nebylo úmyslné. Můžete vidět, jak vytéká toaletní papír.
Máte oblíbenou karaoke písničku?
Moje oblíbená karaoke píseň, která sráží celý dům, je „Tyto boty jsou vyrobeny pro chůzi“. Vždy začínám sže. A pak, jak noc pokračuje, možná je tu moment Creed, možná moment Mariah Carey, ale dělám to velmi špatně.
Jaký byl tvůj oblíbený film, když jsi vyrůstal?
Můj oblíbený film, když jsem vyrůstal, je Defending Your Life, protože jsem posedlý Albertem Brooksem. Vždy jsem byl posedlý Albertem Brooksem. On je můj zamilovaný do celebrit. Hledám svého Alberta Brookse. Je to tak těžké. Zatím jsem toho člověka nenašel.
Pamatujete si, kdy jste poprvé zpívali před publikem?
Byl jsem s rodiči a sourozenci v rodinné kapele Rockin’ Haim. Hráli jsme jen covery. Nikdy jsme nedělali žádné originály nebo něco podobného. Hráli jsme hodně Santanu, hodně Billyho Joela.
Jaký byl váš první outfit na červeném koberci?
Ach, Grammy. Jo, to byla velká věc. Byli jsme nominováni na nejlepšího nového umělce poté, co vyšla naše první deska Days Are Gone. Měli jsme trochu peněz z podpisu naší nahrávací smlouvy a vzal jsem mámu a tátu do Saks. Koupili jsme mému tátovi oblek od Armaniho a mámě jsme koupili šaty Oscar de la Renta, a to byl největší obchod. Myslím, že Este nosila Chloé, ale já i Danielle jsme obě nosily Stellu McCartney a já jsem Stellu McCartney tolik milovala. Pořád tu kombinézu miluji. Už se mi do toho nevejde. Kéž bych mohl.
Jaké bylo první album, které jste si kdy koupili za vlastní peníze?
Je to tak trapné. Je to Tubthumper od Chumbawamba. První album, které jsem si koupil za vlastní peníze, bylo Chumbawamba. Má limetkově zelený obal s fialovou osobou. Pamatuji si, že to byla obrovská věc. Udělal jsem svůjrodiče mě vzali do Tower Records a já jsem si koupil CD Chumbawamba. A to musí být moje odpověď po zbytek mého života.
Kde byl tvůj první polibek?
Můj první polibek byl v New Yorku 4. července ve sklepě mého přítele. Nikdy předtím jsem nebyl ve sklepě a byla to její kamarádka a bylo to hrozné. Všude se jen plivalo a já měl rovnátka. Rozhodně to bylo „Utři si obličej“. Dostal jsem ale ohňostroj. Udělal jsem. Neviděl jsem je, ale cítil jsem je.
